|
|
Hormonálně aktivní látky ve vodním prostředí a rizika pro vodní organismy a člověka.
Duisembay, Zhuldyz ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Ezechiáš, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat přítomnost, zdroje a dopady hormonálně aktivních látek neboli endokrinních disruptorů (ED) ve vodním prostředí. Tyto látky, včetně dlouhodobých perzistentních organických polutantů (POPs), např. pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a nepersistentních polutantů, jako je bisfenolA a alkyfenoly, přímo či nepřímo ovlivňují hormonální systémy vodních organismů a člověka. Bylo například zjištěno, že zvýšené koncentrace některých progestagenů ovlivňují plodnost, reprodukční procesy, vyvolávají transkripční změny a mění poměr pohlaví v rybích populacích. Četné studie v této oblasti se zaměřují na hodnocení projevů ED ve vodě, jejich vlivu na chování a životní funkce vodních organismů a člověka a na problémy spojené s jejich detekcí a odstraňováním z odpadních vod vypouštěných do životního prostředí. Nedávné výzkumy odhalily zvýšené koncentrace specifických ED v různých regionech včetně České republiky (v řece Blanici byly zjištěny významné koncentrace levonorgestrelu, megestrol acetátu (MGA), drospirenonu a dienogestu). To svědčí o nedostatečné regulaci a možných obtížích při účinném odstraňování těchto látek z vody běžnými technologiemi čištění odpadních vod. Další důležitou součástí bakalářské práce je řešení omezení tradičních technologií...
|
|
|
Sperm maturation process in fishes (review)
KŘIŠŤAN, Jakub
Hlavní cíl této práce bylo posouzení aktuálních informací v oboru zrání spermatu (procesu, při kterém nezralé spermie získají potenciál reagovat na faktory podněcující pohyblivost spermií) a také posouzení struktury urogenitálního systému ryb v souvislosti se zráním spermií.
|
|
|
Mechanismy potenciálního toxického působení bisfenolu A na endokrinní systém
Zachardová, Lenka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Rupert, Marian (oponent)
Bisfenol A (BPA) je používán v chemickém průmyslu už několik desítek let. Za tu dobu se nastřádalo množství in vitro a in vivo výzkumů shrnující molekulární mechanismy BPA narušující endokrinní rovnováhu v nejrůznějších biologických modelech. Do organismu proniká z vnějšího prostředí, ale zejména konzumací potravin a tekutin, které jsou v kontaktu s materiály obsahující zmíněný xenoestrogen. Hydroxylová skupina na fenolovém kruhu BPA umožňuje navázání na transmembránové estrogenové receptory spřažené s G-proteiny a řadu nukleárních receptorů ovlivňující hormonální systém a mající za následek alteraci v signálních kaskádách. Navozuje oxidativní stres a narušuje funkci regulačních faktorů na genové, buněčné i tkáňové úrovni. Disruptivní účinky BPA jsou asociovány s poruchami ve vývojovém, reprodukčním, kardiovaskulárním, imunitním a neurologickém systému. Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o molekulárních mechanismech toxicity BPA v endokrinním systému převážně s použitím modelu Mus musculus. Klíčová slova: BPA, endokrinní systém, nukleární receptory, GPER, oxidativní stres.
|
|
|
Reakce neuroendokrinního systému koní na stres
Šimková, Daria
ŠIMKOVÁ, D. Reakce neuroendokrinního systému koní na stres. Mendelova univerzita v Brně, 2017. Bakalářská práce. Bakalářská práce rozebírá problematiku stresu v souvislosti s neuroendokrinními systémy. Práce je zaměřena na porovnání a spolupráci těchto dvou soustav v závislosti na stresu. V první části je popsána obecná charakteristika endokrinní soustavy a hormonů, obecný popis nervové soustavy a definice a pohled na stres. V další části jsou pak uvedeny konkrétní orgány daných soustava jejich hlavní funkce, závěr kapitoly je pak vždy věnován patologickým procesům obou soustav. V závěru je pak shrnut poznatek o účinku stresu na tyto soustavy a vliv na případné poruchy a onemocnění neuroendokrinní soustavy.
|
|
|
Hormonální změny v silovém tréninku
Rafael, Gáll ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Šteffl, Michal (oponent)
Název: Hormonální změny v silovém tréninku Cíle: Provést literární rešerše titulů, které se zabývají hormonálními změnami při silovém tréninku. Na základě získaných poznatků posoudit, jestli má akutní hormonální odezva na silový trénink vliv na růst svalové hmoty a síly. Pro tuto práci je nejdůležitější hormon testosteron a změny jeho koncentrace v návaznosti na silový trénink. Metody: V této práci byla využita metoda tradiční rešerše. Výsledky: Přítomnost akutních hormonálních změn v silovém tréninku byla potvrzená ve mnoha studiích. Úloha této hormonální odezvy v procese silového tréninku není kvůli různým výsledkům výzkumů stále zcela jasná. Chronické změny klidových hladin hormonů v silovém tréninku nejsou podle většiny závěrů studií přítomné. Pro lepší pochopení problematiky hormonálních změn v silovém tréninku a jejich úlohy je potřeba dalších výzkumů. Klíčová slova: endokrinní systém, silový trénink, hormonální odezva, testosteron, hypertrofie
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.